Není pravda, jak často tvrdí evropská propaganda, že „jen“ Irsko neschválilo Lisabonskou smlouvu a jen Česko dosud nehlasovalo.

Nehlasoval mj. ani parlament finské autonomní provincie Aland, přičemž – díky unikátnímu postavení Alandu v rámci Finska – bez souhlasu Alandu není finská ratifikace kompletní a Lisabonská smlouva nemůže začít platit.

Nejenže většina Alanďanů je vůči EU skeptická, alandská ústava vyžaduje na schválení souhlas minimálně 20 z 30 poslanců Lagtingetu, alandského parlamentu. Alandská vláda stanovila finské vládě tzv. Čtyři podmínky, po jejichž splnění doporučí Alandskému parlamentu ratifikaci Lisabonské smlouvy:

1. Garance zastoupení Alandu v Evropském parlamentu,
2. Právo hájit se jako samostatná jurisdikce před Evropským soudním dvorem,
3. Právo vyjádřit svůj hlas v Radě ministrů EU
4. Právo přezkumu uplatňování principů subsidiarity.

Finsko dosud nebylo schopno alandské podmínky splnit, takže Alandský parlament smlouvu nejspíš odmítne. Když finští představitelé vyhrožovali, že neschválení povede k vypuzení Aland z EU, uvedl poslanec alandského parlamentu za stranu Ålands Framtid (Alandská budoucnost) Rolf Granlund: „Jestli nám vyhrožují propadnutím se do černé díry států jako Norsko, Faerské ostrovy nebo Ostrov Man, pak říkám, to by vůbec nebylo špatné, všechny tyto země mají s EU dojednány funkční obchodní dohody“.

Kritické vůči EU jsou všechny politické strany na Alandu. Jak řekl časopisu Laissez Faire poslanec Lagtingetu Danne Sundman za stranu Obunden Samling („Nezávislé shromáždění“) i on za stávajících podmínek bude hlasovat proti a v alandském parlamentu podle jeho vyjádření není dostatečná většina pro ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Zdroje:
http://www.liberalerna.ax/files/pm_lagtingets_debatt_vers6.doc
http://www.alandsframtid.ax